Stává se v této ekosignálnické skupině, že jsou její členové dáváni za špatný příklad. Někteří uživatelé jejich články vyvěšují ve svých skupinách a označují je za něco, co nepatří mezi ty jejich (pocitově je označím jako „správné“) skupiny. Mrzí mě to a musím říct, že mi to bere opravdu mnoho energie. Lidem vadí, když někdo projeví emoce, když někdo brečí kvůli kácení deštných pralesů. Já však věřím, že i pláč může být modlitbou.
Jsme napadáni, když někdo napadne velké lány polí, které jsou skrz naskrz nadopované různými pesticidy. Jsme pro smích, když píšeme o byznysu Agrofertu, kterému je nějaká příroda úplně šumák. Nebo také při zmínění uhlíkové stopy... hned fuj, fuj. Přitom jeden člověk letící do Ameriky vyprodukuje obrovské množsví splodin a navíc podíl letecké dopravy stoupá. Je mi blbě, ale více se modlím. Někteří z vás říkají, že to nic nezmění. Když je ale nejhůř, přichází moje rodina. Taťka, který pracoval na malém hospodářství. Kmotr, který má stále menší statek i les.
Jdeme s otcem pouť do Žarošic. Tento člověk, který nesleduje zprávy, najednou hrozí. Hrozí a křičí, neboť vidí nekonečné lány bez jediné meze, jediného lesíku. Vidí erozi půdy a sucho, kterému tyto podmínky přispívají. Vidí prach, který se zvedá jako na poušti. Vidí, jak velkozemědělci nechávají obrovské množství kukuřice ležet na zemi. Nikdo ji nesebere (aspoň pro prasata, slepice). Vidí řepku všude kolem. A můj kmotr... řeší se hraboši. Opatrně sleduji jeho diskusi s otcem. Nepoužívá se hluboká orba, která zničí jejich nory, neprší. Kdyby aspoň ten jed sypali do nor. Ale např. malí zemědělci nehlásí velké škody ani po přemnožení. Stojí za tím prevence, různorodost plodin, zřizování bidílek pro dravce, kteří obnovují rovnováhu. Když ale někdo dělá na pronajaté půdě, je mu úplně jedno, jak ji za několik let předá. Malých zemědělců ubývá a orná půda se prodává na montovny, to je špatně, slyším! A řepka ničí naši přírodu, mluví mi z duše.
Zase ta řepka. Nakonec nacházím článek v časopise orientovaném spíše na seniory (hlavní základnu voličů stran, které stojí za velkozemědělstvím i řepkou). Je to zázrak. Plno odborníků, studií a řepka prohrává všemi deseti. Její pole jsou totiž doslova hřbitovem hmyzu, žížal, ptáků i velkých savců. Za jednu sezónu jsou lány až desetkrát stříkány postřiky. Její podíl na biopalivech má velkou daň. Intenzivní zemědělství, velká spotřeba nafty a vlivy na zdraví člověka. Pesticidy jdou totiž do podzemní vody. Dokonce to sahá tak daleko, že řepka tráví velké savce (srnce, laně). Kvůli velkolánům nemají zvířata jinou možnost a tak spásají řepková pole. Účinkem je otrava organismu (něco jako po pozřití metanolu). O tom, že jde pěstovat v malém množství řepka ekologicky, se můžeme přesvědčit u našich sousedů (Rakušanů, Němců). Němci navíc začínají zakládat remízky, meze a zmenšují lány nebo nepoužívají chemii u ploch dělících pole (u potoků, trávníků, atd.).
Česká republika má nechvalné prvenství v podílu osázené orné půdy řepkou (až 15 % půdy zabírá nepotravinářská produkce). EU od řepky dávno upustila, u nás si na tom ale někteří rozjeli skvělý byznys (výroba hnojiv, její pěstování) a nehodlají asi ani skončit (např. Agrofert). Je na čase se přestat smát zemědělcům s označením bio a začít je podporovat, končí zmíněný článek. Jejich dopady na životní prostředí jsou změřitelné a jsou určitě šetrnější.
A abych to všechno uzavřel nějakým konkrétním krokem, i když z jiného soudku. Asi půjdu sázet stromy s jednou organizací, která mě k tomu pozvala. Taky na jedné z mála polních cest v Brně někdo vysypal několik desítek petek. Tak to půjdu uklidit.
Komentáře
Ten článek je fajn, ale v podstatě o ničem novém.
Tahle žlutotekutá mediální recyklace už koluje na internetu v různých formách více jak 8 let.
Škoda, že jsi v článku neuvedl něoc nového (např. co s tím dělat nebo jak moc je řepka škodlivá a náročná pro životní prostředí).
Takhle je to zase jen výkřik do prázdna s tím, že to zní dost populisticky (EU a Agrofert jsou strašné svinstvo, proti kterému je potřeba bojovat).
Přitom stačilo napsat něco rozumnějšího k této problematice - ideálně z vlastních pocitů a selským rozumem.
Jinak ekologie a ochrana životního prostředí je zcela o něčem jiném, než frustrovaném a ukňouraném psaní někam na internet.
Díky, pár postřehů. Možná to tak vyznělo, ale proti EU to vůbec nemělo být. EU přiznala s řepkou chybu a snaží se dotace a další věci snížit. Přiznání chyby u čehokoliv si vážím... Vyspělé státy to pochopily. Jinak snažil jsem se napsat, jak to cítím s pomocí dat, které jsem se dočetl. Populisty nesnáším, tak mě mrzí, že to tak čteš. Dal jsem příklad Agrofert, protože je nejvýraznější a je propojen s politiky, kteří mohou schvalovat, kolik na co půjde peněz.
Vím, že se to řeší dlouho, ale např. s tou vysokou zvěří jsem to zatím nikde nezaznamenal, tak snad aspoň něco nového.
Co s tím dělat: dal jsem příklad naše sousedy Němce, Rakušany.
S tím že jsem frustrovaný souhlasím. Ano, opravdu jsem citlivý k něčemu, co je horší než za komunistů (komunisty neobhajuji). Promiň.
Snad i citlivost k okolí je aspoň malý základ ekologického myšlení... A jak jinak lidem vysvětlit, co dělají vítězové voleb, než o tom napsat.
Taky se omlouvám, protože mě je momentálné vlna "zachraňme zelený svět za každou cenu" docela proti srsti.
Vadí mi totiž způsob, který víc škodí než aby byl prospěšný.
Např. kauza kolem Gréty nebo nepochopitelné šaškárny českých aktivistů z "Rebelie proti vyhynutí", které je odnoží britské organizace Extinction Rebellion.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.